Vyprazdňováni střevního obsahu děje se u většiny lidí jednou denně, a to obvykle ve stejnou dobu, ale potkáváme se s individuálními zvláštnostmi; někteří lidé mají denně 2—3 stolice, jiní zase 1 obden. Nehledě k těmto zvláštnostem setkáváme se velmi často se skutečnou pathologickou zácpou, která působí velké obtíže a většinou bývá do¬provázena jinými nepříjemnostmi, jako bolením hlavy a pod.

Zácpa může býti různého původu. Obvyklým zjevem bývá při chronickém kataru střevním, jindy má symptomatický význam jako doprovázející příznak jiných onemocnění. Jeví se hlavně při nemocech žaludečních, při organickém onemocnění systému nervového, při funkcionálních neurosách, při chudokrevnosti, celkové skleslosti organismu, při němž nastává též celková ochablost střevního svalstva. Nezřídka mívá zácpa charakter samostatné choroby; jde tu o habituelní zácpu, jež souvisí se způsobem výživy a zaměstnání. Hlavní její příčinou jest velmi jemná potrava, lehce vstřebatelná, takže ve stolici nezbývají žádné nestrávené zbytky. Též nedostatek pohybu a práce svalové bývá příčinou zácpy. Chabost svalstva stěny břišní u žen po mnohých porodech může také býti její příčinou. A nedostatečné vyprázdnění obsahu střevního, kdy sice jest denně stolice, ale nedostatečná, způsobuje, že se stolice ve střevech hromadí, obsahuje velmi málo vody a její vypuzení bývá spojeno s obtížemi.

Pro potlačení aneb zmírnění habituelní zácpy máme mnohé prostředky dietního rázu: potrava musí obsahovati hojně nestravitelných součástí, jako je buničina v černém chlebě; zelenina má býti upravena v hrubších kusech (u zelí kyselého, syrového, vařeného, brambor, salátů syrových, ovoce syrového i vařeného). Vše to dráždí stěnu střevní k pohybu. Ovoce syrové působí svým obsahem cukru a buničiny a organickými kyselinami na silnější pohyb střev. Též med, sladké ovoce a ovocné šťávy působí svým obsahem cukru. Ovoce, obsahující drobná zrnka, jako rybíz, angrešt a jahody, dráždí těmito zrnky střeva, stejný účinek mají též slupky švestek. Některé ovoce však zácpu podporuje, jako borůvky svým obsahem taninu. O mléku se nelze vyjádřiti, neboť u některých působí zácpu, u jiných průjem. Zrnková káva působí dráždivě na střeva, vyvolávajíc silnější jejich pohyb (působením kofeinu). Mléčná čokoláda nebo čokoláda v mléce vařená je také dobrým prostředkem proti zácpě; hlavními činiteli jsou zde tuky a cukr. Stejný účinek mají též tučná jídla, zvláště olej má příznivý účinek.

Tedy dieta proti zácpě má obsahovati stravu rostlinného původu, nikoli však bílé pečivo, moučníky z jemné mouky, suchary, nudle, krupici a rýži. Maso, vejce a sýry v množství omezeném. Nejde-li o člověka otylého, doporučuje se úprava jídel ve formě těžší, připravovaných na oleji, tučné maso se zelím, luštěniny (hrách, čočka, fazole). Z nápojů: vody, minerální voda, vína bílá a pivo. I zácpu habituelní můžeme dietou vyléčiti, zachovávají-li pacienti tato pravidla při výživě. Nikdy se však nesmí opomíjeti pohyby tělesné. Často však nestačí tyto dietní prostředky a nutno léčiti tuto chorobu i medikamenty, podporovanými správnou dietou.