Sestavení jídelního lístku závisí především na příležitosti, vzácnosti hostu a pak ovšem též na prostředcích hostitele. Ať jest však hostina skrovnější neb bohatá, musí býti jídla dobře volená, chutně upravená, vkusně předložená a musí vhodně za sebou následovati. Zejména nesmí býti na jídelním lístku dvě sobě podobná jídla a pak musí se dbáti toho, aby za každým jídlem světlým vždy jídlo tmavé následovalo a naopak; dále nesmí se zapomenouti, že sladké s kyselým a hořkým se snáší, slané sladkému však že odporuje.

Co se týče jídelních lístků pro domácí potřebu, netřeba se o nich rozepisovati, jelikož každá hospodyně dle svého si je uspořádá. Polévka, studená příchoutka, hovězí maso s omáčkou, buď zelenina s masem, moučné jídlo s kompotem aneb pečeně se salátem a nějaký zákusek zajisté dostačí pro obyčejný oběd; pro svátky neb .zvláštní příležitosti přidá se teplá příchoutka, ještě jedna pečeně aneb zadělávané maso, nějaké sladké jídlo, zmrzlina a sýr.

Při skvostné hostině podávají se jídla v následujícím pořádku: Ústřice ve skořápkách, jedna čistá a jedna hustá polévka, studené příchoutky, teplé příchoutky, ryba a brambory, velká pečeně a zelenina, zadělávané neb dušené maso a zelenina, pečená drůbež a salát, studená paštika neb masitý rosol, teplý sladký příkrm, krém neb zmrzlina, sýr, pečivo, cukrovinky, ovoce a černá káva.

Při ústřicích nalévá se bílé burgundské, po polévce a při příchoutkách sherry, při rybě rýnské víno, při velké pečeni šampaňské, po dušeném mase šerbet neb punčová zmrzlina, při pečené drůbeži a při paštikách červené burgundské, při sladkých příkrmech klaret, při zákuskách tokajské aneb jiné sladké bílé víno, po kávě koňak neb likéry.

Při tak zvané postní hostině podávají se ústřice ve skořápkách, rybí neb jiná postní polévka, vejce neb omeletky, pečená ryba, nákyp, raci, ryba s omáčkou, smažená ryba a salát, zmrzlina, sýr, pečivo, cukrovinky, ovoce, káva, pivo, víno a likéry.

Při snídaních a svačinách podává se buď káva, čaj neb čokoláda, suchary, beefsteak s brambory, studená paštika a ovoce.

Při večeřích podává se čistá polévka v koflíkách, studené neb teplé příchoutky, nějaké maso, drůbež neb zvěřina, salát, pečivo, ovoce, sýr a nápoje.

Při plesích a zábavách podávají se následující zákusky: Šunka s křenem, jazyk, sardinky, salámy, studené paštiky, studená drůbež, studená pečeně, rohlíčky, koblihy, koláče, dorty, cukrovinky, krémy, čaj, pivo, víno, zmrzliny a limonády; při odchodu podává se čistá kroupová polévka.

Rozumí se samo sebou, že se některé jídlo může z jídelního lístku vypustiti, aniž by tím ostatní pořádek byl rušen. Při velkých bankétácb pak může každý chod sestávati ze dvou neb více jídel, čímž docílí se ještě větší rozmanitosti.