Při sestavování lístků jídelních musíš k tomu hleděti, aby hojnost jídel byla v poměru k hostům a zároveň aby jídla byla vybrána vzhledem k jejich vzájemným účinkům. Jesti totiž známo, že sladké s kyselým a hořkým, kyselé se sladkým se snáší a ke sloučeninám se hodí, naproti tomu ale, že slané sladkému a hořkému jest na odpor a ošklivost vzbuzuje.

Také třeba k tomu hleděti, jaký účinek potravní látky na naše čivy spůsobuje. Tak na příklad dráždí skořice špičku jazyka, pepř více prostředek jazyka, hořké látky prohlubeň úst, lihoviny vrchní chám a některá koření hřtán a pak teprv žaludek.

Jsou-li tudíž některé čivy otupeny, může se jim okořeněnou potravou napomáhati, tak že se zase citlivými stávají.

Při sestavování jídelních lístků pro domácí potřebu rozhodovati musí poměry rodinné, neb bez ohledu na vydání lze snadno býti mistryní v sestavování lístků jídelních, a ohledy na počasí, aby vybíráním potravy v doby se hodící chutnost pokrmův i při jednodušší úpravě byla docílena. Poučení, která potrava do které doby se hodí, podáno nížeji.

Při sestavování jídelních lístků velké hostiny drž se následujícího pořádku:

1. Polívka

2. Studená hors d ouevres. Ústřice, kaviar, sardinky neb podobné.

3. Teplá hors d ouevres. Paštičky, kuřata, lanýže, omeletky neb podobné.

4. Ryby. Štika s mušlemi, pečený losos, pečený kapr, pečený sumec, pečený úhoř neb podobné.

5. Dušená jídla masitá. Hovězí maso vařené, bažant, tetřev, kachna, krocan, karbonátky, kotletky a tomu podobné.

6. Zeleniny s masitým přídatkem. Při větších hostinách dává se na stůl vzácnější vařivo beze všech masitých přidatků co zvláštní jídlo po pečeni, na př. chřest, zelený hrášek, artičoky, šťovík, štěrbák, lanýže. Za přidatky hodí se všeliké řízky, pečená játra, smažená kuřata, dušené koroptve a t. d.

7. Teplá masitá, jídla (entrées) z masa, drůbeže, zvěřiny a ryb. Telecí jazýčky, skopové kotletky, salmi z bažantů, paštiky ze srnce, zající, raci, smažená žabí stehenka a tomu podobné.

8. Studená jídla masitá (entrées). Studená vařená šunka, studená kančí hlava, studená paštika, studený losos, marinovaný úhoř neb podobně. K studeným večeřem upotřebí se všeliká pečeně, již rosolem oblož.

9. Pečeně. (Chleb s máslem podává se buď před pečení anebo po pečeni; může se ale také podávati před zmrzlinou.) Vzácnější jsou arci bažanti, srnčí kýta, kvíčaly, sluky, ale také jiné pečené, podsvinče, husa.

Telecí, vepřová a t. d. hodí se k hostině, když jsou dle počasí ještě vzácné a výborně upravené.

(K pečením podává. se vždycky salát, kdežto kompoty jen při méně nádherných hostinách zároveň s pečení se podávají, jinak při hostinách velkolepých podávají se co zvláštní dvanácté jídlo).

10. Vzácné zeleniny, o nichž již pod číslem 6 je podotknuto, podávají se bez masitých přidatků a obloží se toliko usmaženými řízky žemličkovými.

11. Teplá jídla moučná. Podávají-li se teplá jídla moučná před pečení nebo po pečeni, je libovůli hospodyně ponecháno. Při nádherné hostině podávají se ale vždy po pečeni. Puddingy moučné, štrudle, nákypy, smažence a tomu podobné.

12. Kompoty. V zimě podávají se na místo kompotů z čerstvého ovoce kompoty z ovoce zavařeného.

13. Studená sladká jídla. Krémy, rosoliny, francouzské smetanové pěny a rosoliny se smetanovou pěnou.

14. Dorty, koláče z křehkého neb máslového těsta, a podobně.

15. Zmrzliny.

16. Pochoutky. Cukrovinky. Rozumí se samo sebou, že se některé jídlo, arciže bez porušení ostatního pořádku, vynechati může, ovšem hlavně takové jídlo, které jídlům v jiné řadě se nalezajícím je podobně, čímž lístek jidelní o několik čísel méně čítati může.