Vejce, která se mají po delší čas udržeti, musí býti v chladnějším čase snášena; než se uloží, musí se důkladně prohlédnout!, jestli jsou čerstvá, k témuž účelu dají se do studené vody, dobrá vejce padnou ke dnu, špatná pak vrchem plovou.

Dobrá vejce se vyberou z vody, otrou, osuší a staví se na stojany (v police, v kterých jsou otvory na vejce), v těchto se vždy občas obracejí.

Stavění vajec do stojanů nemohu schvalovati, an velmi rychle vysýchají, sama jsem stojany na vejce si pořídila, ale brzo zase je odstranila.

Mimo to, že na stojanech vejce příliš vysýchají, popraskají často za silných mrazů, jestli police tyto v příliš studených komorách by byly postaveny.

Vejce mohou vrstevnatě, ale tak, by jedno druhého se nedotýkalo, do beden neb Budů se ukládat!, prosetým, suchým pískem, popelem, žitem, prosem, pohankou neb otrubami se zasypávati.

Žloutky a bílky možno smíšené se solí promíchati a sušiti v teplé troubě, načež se na prášek utlukou a do láhví zadělají. Takto sušené vejce při užívání rozdělají se mlékem neb vodou.

Vejce možno sádrou neb vápnem natírati, by vzduch do vnitř nemohl se dostati a tyto se neokysličovaly a nekazily, ale vápenky nejsou tak dobré jako jiné vejce.

Vejce dobře proti vnikání vzduchu se zachrání, když nějakým tukem se natře.

Jak vejce před zkažením zachránili:

Sůl se rozpustí a do roztoku se vejce dají, nechají se zde tak dlouho, až padnou ke dnu.
Pak vydrží i po několik let.