Je to starostí při zařizování hostin, aby všem po chuti a vůli se učinilo, bychom pomluvě se vyhnuli, aby podobná jídla nikdy se neopakovala, ale vždy jen v jiné úpravě na stůl se dostávala.

Obědy

  • Jídla musí voliti se nejen pro hostiny, ale i pro domácí potřebu vždy tak, aby vyhověla a pro členy rodiny neb hosty přiměřena byla.
  • Při větších hostinách nechť volí se jen lehké polévky hnědé, s jemnými nudlemi a pod.; před masem předkládaná jídla studená neb teplá — musí býti snadno záživná, vždy na stůl nesena vkusně okrášlena.
  • Maso hovězí na míse pěkně urovnané okrašluje se vařenými zemáky rozmanitě upravenými, rozličnou zeleninou, sekaninou, kousky jazyku, rozsekanou šunkou, vajíčky, rejží a podobnými věcmi
  • Mimo to dávají se vždy k masu jedna teplá a jedna studená omáčka, by každý dle své chuti vyvoliti sobě mohl; taktéž předkládají se okurky neb červená řípa nakládané,
  • Po mase přicházívá buď zadělávané neb nějaké kotletky, salámy aneb podobná jídla; po tom nosí se jemné zeleniny rozmanitými jídly obložené na stůl; moučná jídla (nákypy a podobné), potom různé pečeně se saláty a kompoty; konečně rosoly, huspeniny, zmrzliny, jemné pečivo a ovoce.

Večeře

  • Při velké večeři (souper), která jen tehdy se dává, když se pozdě neobědvá, (neboť po pozdním obědu nevečeřívá se více, ale jen čaj se nalévá), předkládají se jen snadno stravitelné potraviny; bouillon, čisté polévky v čajových šálkách, lehké ragout, zadělávané, potom pečeně se saláty neb kompotem, dobré pečivo, teplé neb studené crémy, huspeniny, zmrzliny a pro pány sýr.

Masitá snídaně

  • K snídani masité, která tam se zavádí, kde se pozdě obědvá, vybírají se jen menší jídla, jako beefsteak, kotletky, řízky, něco smaženého, rychle upravená jemná zelenina, nikdy však pečeně neb hovězí maso.
  • K snídani masité lze též i lehké pečivo, zadělávané ovoce, kompoty jakož i vína různá dávati.

Svatební snídaně

  • K snídaním po svatbě, křtinách dává se káva, čokoláda neb čaj, buď o sobě aneb všecko, by každý dle libosti voliti si mohl, dort, výborná — nejspíše sladká vína, cukrovinky, huspeniny ovocné, zmrzlina a drobné pečivo; taktéž možno dle chuti a libosti menší teplá jídla masitá předkládati.

Svačiny

  • K svačinám dávají se obyčejně podobná jídla, co k snídaním na vidličku, jen že se mnohdy vkusně- okrášlené dorty, dobrá vína, v letě pak chladící nápoje a podobné — místo čaje dávají.

Obyčejná domácí strava

Při obyčejných obědech bývá chutná polévka, maso se zeleninou, buď moučná jídla neb kulovatiny, hrách, čočka a podobné, mimo to dává se na stůl chleb vkusně na krajíčky nakrájený, v láhvi voda a i pivo.

V pokrmech necht dává se tělu lidskému vše to, co potřebuje, by nejen živo bylo, ale i práce vykonávati mohlo.

Velmi důležito jest, by nejen volba pokrmů, ale i úprava jejich se častěji měnila, by se nepřejedly, ale vždy nám chutnajíce, snadno stravitelnými byly.

Kdo by jídla, která se mu zošklivila neb se mu přejedla, ještě požíval, snadno by žaludek si s kazil a onemocněl.

Nejchutnější a nejzáživnější je hovězí maso dušené neb pečené, ne tak vyvařené v polévce.

Místo masové polévky mohou se i jiné velmi výživné, jako z hráchu atd. upraviti, tu pak maso — obyčejně k úpravě polévky určené — jinak a libovolně může se ustrojiti.

Zvláště dětem je třeba dávati stravu nejen výživnou, ale i snadno stravitelnou, ne prudkou ale zdravou, mládeži svědčí lépe moučné jídlo a zelenina, nežli samá jídla masitá.

Maso je výživnější, nežli chleb, luskoviny zase výživnější, nežli zemáky.

Mléko je zdravý nápoj jak dětem tak i lidem, kteří na slabá prsa sobě stěžují, těm by nejlépe posloužilo piti mléko hned po nadojení, dokud jest teplé.

Malým dětem, které mají mlékem vyživovány býti, při- lévá se z počátku voda do něho, mléko se ocukruje, by tím snáze zažiti a strávit! se mohlo.

Teplé mléko snáze se stráví nežli sbírané, neb mastnota v nesbíraném mléce napomáhá k strávení sýra.

Skyslé mléko je příjemné piti a velmi zdravé. Chleb se sýrem neb máslem natřený nejen že děti rády pojídají, ale ono je pro ně i zdravé a výživné.

Jídla z vajec jsou velmi záživná a lehčí i snadno stravitelná.

Velcí potřebují více masa a chleba, nežli zeleniny, kdo se hodně pohybuje a vypracuje, snese syté látky a potraviny bílkovin, bráchu, čočky a bobů. Na zeleninu, rýži, zemáky třeba míti masitého dodatku, nebot nejsou tak výživnými a mnoho živných látek jim schází.

Zeleninou dostává se tělu lidskému potřebných vhodných látek, a proto nikdy a nikde by opomíjeny býti neměly a na každý stůl dobře upravené se předkládat měly.

Čistá voda nejlepší je nápoj pro mladé, pivo svědčí staršímu a víno letitým.

Starý žaludek všeliké pokrmy dobře nestráví, pro ten hodí se dobré polévky, dušená a zadělávaná masa, zvěřiny a podobné, což vše více okořeněno bývá.

Nikdy necht se nejí, když žaludek dokonale nevytrávil; s plným žaludkem jiti spát je nezdravé, musí se aspoň tři hodiny po večeři vyčkati, nežli na lože odebrati se můžeme.

Po jídle odpočiňme a když na polou stráveno — do práce se dejme aneb v prázdných okamžicích na procházku vyjděme.

Lidé, kteří snadno tučněji necht jedí více masa hojně okořeněného, hodně zeleniny a ovoce; tučných, moučných, cukernatýcli a škrobnatých jídel, necht se vystříhají.

Ohnivým lidem, kteří často zapáleninami trpívají, lze odporučiti k požívání maso jen z mladých zvířat, dosti ovoce, kompotu, zeleniny, mléka, vody, limonády, lehká moučná jídla a častější — za to pak v menších dávkách pojídání. Tací necht prudká, silná masitá jídla a dráždivě působící nápoje zcela neužívají.

V letě svědčí lépe lehčeji stravitelná potrava a chladící nápoje, což ale jen opatrně užívati se smí, aby žádné nemoci nepovstaly a se nevyvinuly. V zimě necht upravují se jídla teplo těla podporující a vyvinující, jako maso, dosti tuku, luskovin, moučnatých jídel a podobných.

Chtíce aspoň částečně podati malý návod k úpravě obyčejných, jakož i větších hostin, snídaní, večeří atd., — podáváme zde více vhodných příkladů, dle kterých možno vše potřebné sobě zaříditi, postup a výběr jídel upravit.