Má-li sníh se zdařiti, nutno, aby byla vejce co možno čerstvá nebo dobře zachovalá. Opatrně je rozbijeme, žloutky oddělíme a bílky dáváme do mosazného kotlíku na sníh anebo do nádobky kamenné. Bílek nesmí býti ani v nejmenším znečištěn, a dlužno opatrně si vésti, aby kousek žloutku k němu se nepřimísil.

Postavíme-li nádobu s bílky na led anebo do studené vody, usnadníme si tlučení sněhu. Též velice napomáhá, když kápneme do bílků několik kapek citronové šťávy. Po té se odebéřeme do chladnější místnosti a šleháme metlou nebo vidličkou stejnoměrně vždy k jedné straně bílky, až pěna tímto vyvozená tak stuhne, že se může nádoba obrátiti, aniž by dost málo sněhu z ní vypadlo nebo zpěněná hustota se hnula. Též s výhodou upotřebí se k tomu přístroje na tlučení sněhu.

Sněhu musí se okamžitě upotřebiti, jakmile jest ušlehán, jelikož stáním zvodnatí a již tak neúčinkuje. Má-li sníh býti sladký, jakýmž se koláče zdobí, musí se jemně tlučený cukr ihned mezi tlučením sněhu po částkách do něho přiměšovati.