Sušení ovoce.

V letech, kde hojná úroda se objeví, stává se mnohdy, že čerstvé ovoce tak snadno a dobře prodati nemůžeme, jak bychom sobě přáli.

Výhodno je vždy, podaří-li se nám zbaviti se surového ovoce a dobře je zpeněžiti, jinak ale nastává potřeba starati se o to, by ovoce se zachovalo; čehož docílíme sušením, aneb i jiným využitkováním.

Ovoce suší se na dvojí způsob — buď jen na slunci, neb v pecích, aneb ve velkém v sušírnách zvláště připravených, nejlepší z těchto sušíren jsou přenášecí sušírny Lucasovy, které dle potřeby převážeti a v každém místě upotřebiti můžeme.

V malém, a v nedostatku sušíren suší se ovoce v chlebových pecích po pečení chleba; ve velkém ale na lískách bud proutových aneb drátěných. Sušírny buďtež vždy tak stavěny, by snadný příjezd k nim byl, aby ze všech zahrad daleko k nim nebylo, a sušení co nejlépe a nejlaciněji se v nich provozovat! mohlo.

V každé sušírně nechť teplo co nejvíce využitkováno je, aby nikudy neucházelo a nikudy i na zmar nepřicházelo, při tom ale by se topiva co nejméně spotřebovalo, ale by i sušení dosti rychle před se šlo.

Při sušení ovoce nesmí se najednou silně zatopiti, poněvadž ovoce k sušení určené rádo praská a štáva z něho snadno vytéká, čímž velmi na dobré jakosti a libé chuti tratí.

Po celou dobu sušení musíme častým obracením starati se o to, aby ovoce na všech stranách a ve všech vrstvách dokonale se prosušilo.

Tip: Pro sušení ovoce je možné využít také menší sušičky využitelné v domácnostech. Hledáte-li tu nejlepší na sušičku na trhu, využijte internetové srovnání sušiček.

Sušená jablka a hrušky

Čím lepší a jemnější chceme ovoce sušené míti, tím více práce a pozornosti musíme sušení věnovati. Jemné a zvláště dobré druhy jablek a hrušek sloupávají se před sušením, rozkrajují se na čtvrtky a i zrnka se vyndávají.

Ovoce rozkrájené — zvláště jemné — nesmí nikdy přes noc zůstati na hromadě, poněvadž šáva se tratí, ovoce toto, jakmile se rozkládá, musí se sušiti hned.

Rozkrájené ovoce vysušené musí býti jako kamének tvrdé, poněvadž málo vysušené rádo vlhkost přitahuje a snadno plesniví, čímž na své ceně, jakosti a stálosti tratí.

Ovoce menší ceny, zvláště menších druhův se ani ne- loupe ani nerozkrajuje, alebrž celé suší.

Špatnější ovoce sušívá se obyčejné jen v jednoduchých pecích, kdežto lepší, má-li svou cenu udržeti, musí se na lískách sušiti.

Mají-li švestky býti dobré, tu nechť ostanou na stromě tak dlouho, až úplné vyzrály, neb potom tím chutnější jsou a tím snáze se i suší Pokažené a červivé ovoce potřeba před sušením odstraniti, poněvadž tímto i ostatní dobré ovoce na své chuti tratí a v ceně ztrácí.

Menší druhy — jako višně a jiné — suší se z počátku na slunci a chrání se před vlhkým počasím, a teprvé když stálým obracením byly náležitě oschly, dávají se do jednoduchých pecí, kde dříve chleb pečen byl, k úplnému vysušení.

Sušené švestky a višně

Švestky a višně jsou dobře prodajnými a v obchodě hledanými, mají-li pěknou barvu černou a příjemný lesk.

Obého docílíme tím, když náležitě usušené ovoce rychle z parna sušírny na vzduch vyndáme.

Švestky suší se obyčejně s peckami a v slupkách. Chceme-li ale zvláště chutné ovoce dostati, tu pecky se vybírají a slupky pozvolna se rozpárají, by mnoho štávy neztratily, lehce novou kožku dostaly a teprvé později, když pomalu byly zvadly, docela se usuší.

Ovoce sušené musí zůstati po více dní v suchých místnostech, by se vypařilo a tak snadno se nekazilo a neplesnivělo.

Ukládání sušeného ovoce:

Má-li ovoce sušené dlouho chuť udržeti, musí brzo po vychladnutí do beden neb sudů uloženo a zaděláno býti, by ani prach, ani vlhko, ani myši do vnitř přístupu neměly.

Kdyby ovoce pro mnohé nepříznivé okolnosti plíseň chytalo, nejlépe jestif, dá-li se ještě jednou do vytopené pece neb v sušírnu, takto poznovu opravené ovoce hleďme.

Dobře usušené a náležité uschované ovoce vydrží mnohá léta při dobré chuti.

Způsob sušení ovoce ve Francii

Čerstvě natrhané ovoce se dá do horké vody a nechá se tam, až změkne. Pak se poklade měkké, oloupané ovoce na sýto, pod kterým stojí nádoba, aby vytékající šťáva do ní kapala; dá se na lísky po chlebě na 24 hodin do pece. Pak se nechá vychladnout!, namočí se ve šťávě, která z ovoce vykapala suší se v sušírně, konečně se nakládá do krabic a jednotlivé vrstvy se oddělí papírem.

Křížaly

Jablka a hrušky se očistí, na tenké koláčky rozkrájejí, a dají buď na slunce neb v troubě sušiti.)

Dobře usušené křížaly udrží se dlouho, děti je rády pojídají a lze z nich i povidla aneb též různá jídla, jako muziku at d. upravovati.

Sušené jahody

Černé jahody očištěné, úplně vyzrálé dají se na papír do trouby, pozvolna se suší, aby štáva nevytekla, při čemž často se obracejí a přebírají.

Sušené borůvky

Borůvky se zbaví stopek, ale neperou se, nýbrž se nasypou na čistý papír a suší na slunci a tak dlouho obracejí, až se úplně scvrknou.

Sušené brusinky

Vyzrálé brusinky se očesají, na papír buď na slánce aneb na mírně teplá kamna, aneb do pece po vypečení chleba se dají a pozvolna opatrně suší, by kcžka nepopraskala a veškerá šťáva v nich ostala.

Dobře usušené brusinky vydrží velmi dlouho, a lze jich k různým úpravám jídla užiti jako brusinek čerstvých.

Sušené meruňky

Úplně vyzrálé meruňky se očistí, pecka vyndá, meruňky rozpůlí a na papír rozloží.

S papírem dají se meruňky na plech a suší opatrně ve vytopené troubě, aby štáva nevyběhla.

Nejen meruňky, ale každé k sušeni dané ovoce musi se dle potřeby vždy ob čas obraceli, aby na všech stranách stejně vyschlo.

Užívání sušeného ovoce

Sušené ovoce se buď samo o sobě aneb smíšené vaří a pocukrované na stůl dává, aneb z uvařeného upravují se rozličné kompoty, jakož i rozmanitá povidla.

Hrozinky

Hrozinky jsou sušené jahůdky sladkých hroznů vinných a připravují se nejvíce v jižních krajinách, zvláště v Řecku, na Jonických ostrovech a jinde.

Vhodné hrozny se při vinobraní v srpnu a září vyberou, na slunci suší, při čemž častěji se obracejí.

Uschlé jahůdky odrhnou se dřevěnými hřebeny, dají se do provětraných místností, by nestuchly, úplně vše se uzavře, aby teplota se neměnila.

Dobré, čerstvé hrozinky musí míti tmavomodrou svěží barvu, musí býti sladké a nesmí míti mnoho řapíčků.

Sultánky nazývají se hrozinky z bílých druhů hroznů větších.

Před upotřebením musí se hrozinky omýti a přebrati

Jak se zachovají ořechy?

Aby vlašské ořechy zůstaly čerstvými jako se stromu, nechají se v zelené slupce a dají do kamenného hrnce do otrub nebo suchého písku, přikryjí se kamenem a zakopají tak hluboko, aby jim mráz uškoditi nemohl; takto opatřené ořechy zachovají se po několik měsíců čerstvými.